Co nás motivuje?

Píšeme příběhy z naší rodiny a chceme napsat příběhy i z té Vaší. Vidět naše předky v genealogickém stromě je jedna věc, ale příběh, který se v něm ukrývá, nám může podat úplně jiný pohled. A ten nás zajímá nejvíce. Chcete vědět, jak takový příběh může vypadat? Máme pro vás ukázku z Jirkovy rodiny: 

Osud Ignáce Vosolsobě 

bratra mého 3. dědečka Mathiase Vosolsobě

Ignác byl prvorozený syn Mathese Wosolsobě, pekařského mistra a domkáře v Kunžaku a Johanny Zámečníkové, dcery řeznického mistra v Kunžaku. Narodil se 30. července roku 1856 do celkem dobře zajištěné rodiny. Jeho rodiče se brali až ve 30 letech, takže v době narození jim bylo 34 resp. 33 let. Měl jednu starší sestru a pět mladších sourozenců.

Když mu bylo necelých 26 let, oženil se s Emilií Schmied, která byla o rok a půl mladší. Zároveň byli příbuzní, protože jejich dědečkové byli bratři. Lze tedy předpokládat, že se dobře znali již dlouhou dobu. Vzali se v únoru 1882 a už na konci srpna téhož roku se jim narodila hočička Maria. Během následujících šesti let se narodily další tři děti: Františka, Jaroslav a Karel. 

Pak ovšem přišel osudový rok 1889, kdy v dubnu zemřel v pouhých čtyřech měsících nejmladší syn Karel. O tři měsíce později odešla i jeho milovaná manželka Emilie. Zemřela na vadu srdce v pouhých 31 letech. Nejstarší dcerce bylo teprve sedm let. To byla v životě Ignáce skutečná a nečekaná tragédie. Byl rolníkem v Kunžaku a s výchovou svých třech dětí mu pravděpodobně pomáhala jeho matka Johanna. Ta ho mohla podporovat jen čtyři roky, protože v roce 1893 zemřela "vysílením" ve věku 70 let.

Se svou těžkou životní situací sice bojoval, ale nakonec ji neunesl a v květnu 1899 se ve svých 42 letech oběsil na půdě "z omrzelosti a částečně z nepříčetnosti".